O nás/About us

(jak to začalo a pokračovalo)

Psi přicházejí do našeho života,

aby nás učili o lásce,

odcházejí, aby nás učili o ztrátě.

Nový pes nikdy nenahradí starého psa,

ale pouze rozšíří srdce.

Pokud jste milovali mnoho psů,

vaše srdce je obrovské.

            V naší rodině vždy nějaký pes byl. Jako dítě si vzpomínám na foxteriéra Bobíka, následovala fena německého ovčáka a potom temperamentní jezevčík. Všichni tito psi byli „bezpapíráci“, neprošli žádným výcvikem, ale stále jsou v mých vzpomínkách. 

            Osudné se mi stalo jaro v roce 2008, kdy do mého života vstoupil maďarský ohař. Zcela náhodou a neplánovaně. Jednalo se fenu, které jsme dali jméno Basha. Basha pochází z chovatelské stanice Od Křemence, jejíž majitelkou je Helena Lednová. Ačkoliv je maďarský ohař lovecké plemeno, tak jsme si tuto fenu pořídili s úmyslem, že to bude společník. To jsem ještě netušila, jak mi maďarský ohař převrátí život vzhůru nohama....            

            Vše začalo na květnové mezinárodní výstavě psů v Praze na kterou jsem Bashu, bez jakýchkoliv ambicí, přihlásila. A té se v pouhých 13-ti měsících podařilo získat titul CAJC - nejlepší mladý plemene, BOB - vítěz plemene a ve skupině FCI VII získala  BIG 4!  A tak začala její výstavní kariéra :-). Tituly se jen hrnuly. Ve 3,5 letech byla českým junior šampionem, českým šampionem a grandšampionem, polským šampionem a mezinárodním šampionem krásy. V roce 2011 se jí na klubové výstavě podařilo získat titul BIS - klubový vítěz a nejlepší pes klubové výstavy, čehož si velmi cením. Nabízela se možnost dalších výstav a šampionátů, ale proč a k čemu stále dokola dokazovat její výborný exteriér?

           Maďarský ohař je především lovecké plemeno, byl vyšlechtěn k práci a tu miluje. A tak jsem se začala zajímat o lovecký výcvik. Nebylo to jednoduché. Pročetla jsem všechny možné příručky o výcviku ohařů, absolvovala lovecké výcviky, domluvila si přístup do honitby, kde jsme mohla trénovat. Učily jsme se, Basha i já. Ukázalo se, že je to chuťová a šikovná fena a že nás obě "lovečina" velmi baví. Podařilo se nám výborně zvládnout několik loveckých zkoušek; zkoušky vloh, podzimní zkoušky, zkoušky z vodní práce, lesní zkoušky i zkoušky všestranné. A poté následovala praxe, kde jsme spolu zúročily všechno naše předchozí snažení. Byla to odměna pro nás obě :-).

        A pak následovalo období chovatelské. Na Bashe jsem založila chovatelskou stanici "Z Pelestrovských lesů".  A Basha se osvědčila i jako chovná fena. Ve třech vrzích dala 19 potomků, z nichž jich bylo v ČR uchovněných osm a další dva v zahraničí. Naši "Pelestráčci" sbírají úspěchy jak na poli výstavním, tak i na poli pracovním a po našich chovných fenách nastoupila další nadějná generace. Díky chovatelství jsem poznala pár výborných přátel a myslím, že "Pelestráčci" vytvořili fain team ;-). 

        Mým přáním bylo, nechat si doma po Bashe pokračovatelku v chovu. Z vrhu "B" jsem si nechala fenku Bellu. Byla to velmi nadějná fena, jejíž život předčasně ukončila náhoda. Pro mne to bylo po více stránkách těžké životní období, kdy jsem uvažovala, že již dál v chovatelství nebudu pokračovat. Ale život šel dál a tak přišel vrh "C", z něhož jsem si doma nechala fenku Cathy.  Po poslušné a zodpovědné Bashe do mého života vtrhla jak uragán. Říkám o ní, že to je "fena s názorem" ;-).  Ač je výborného exteriéru, nemá příliš ráda výstavy a nerada se předvádí.  Zde svou roli sehrála špatná zkušenost, kterou si bohužel spojila s výstavním kruhem. I přes tento handicap, v silné konkurenci, získala 6x ohodnocení výborná a 3x titul res. CAC . Cathy mi vše vynahradila na poli pracovním. Výborně jsme spolu zvládly několik pracovních zkoušek; zkoušky vloh, podzimní zkoušky, lesní zkoušky a zkoušky z vodní práce. Po trochu "divokém" mládí vyzrála v oddanou, spolehlivou a výbornou pracovní fenu se srdcem lovce. Miluje práci v revíru a hony, užíváme si spolu lovecké praxe.  Cathy se stala matkou našeho "Déčkového" odchovu, ze kterého jsme si s dcerou doma nechaly fenku Dorry. Dorrynka je náš miláček. Má milou, přátelskou a společenskou povahu a zároveň již splnila všechny podmínky chovnosti. Nesmím zapomenout ani na fenu Carrii, jejíž jsem spolumajitelka. Carrie sice není součástí naší "domácí" smečky, žije v Břežanech nad Ohří, ale jsem moc ráda, že se tato krásná fena stala naší další posilou v chovu. Nějak se nám ta smečka rozrůstá... ;-) 

        Basha mi ukázala krásu přírody, lovecké kynologie, myslivosti, chovatelství a vděčím jí za mnohé. Cathy je fena, která kašle na pravidla a která mě naučila být nad věcí, nic neplánovat, neočekávat, prdět na pozlátko a jít svojí vlastní cestou. A Dorrynka? To je náš veselý "kašpárek" ;-). Mám zkušenost, že každý pes, který přijde do našeho života, nás má něco naučit a někam posunout. A naše holky to zvládají dokonale :-)  

 Chci zde poděkovat jednak majitelům našich "Pelestráčků" za výbornou prezentaci chs Z Pelestrovských lesů a zároveň všem, kdo mi na mé cestě s maďarským ohařem pomáhali a pomáhají.

Martina Šoupalová

chs z Pelestrovských lesů